Miniatury prozaické

Vyvrhel

01.02.2014 22:46
Když jsem narazila na návrh zákona (naštěstí v té nejabsurdnější formě neprošel) o regulaci semen - /Viz zde: www.vlastnihlavou.cz/evropska-komise-hodla-kriminalizovat-temer-vsechna-semena-a-rostliny-bez-statni-registrace/ - zjistila jsem, že mi už došla s úředničinou, snahou vše ovládat a...

Vůně života

31.01.2014 22:27
www.youtube.com/watch?v=4h4k_CGr278   Lehounký větřík vydechl do mé tváře omamnou vůni. Cosi ve mně ožilo, stisklo mi srdce a pak ven, ven z hrudníku, rozpínavé, krutě zraňující. Znám! Tu vůni, znám! Horkem rozpálená zem, tymián, kouř z ohniště, dušená rajčata, úsměv mojí maminky, poklidná...

Pohádka se špatným koncem

23.01.2014 06:23
  Zrodilo se z květu. Malé něžné narůžovělé věcičky. Mělo tisíc bratrů a sester, vyrůstalo s nimi po celé léto pod ochranou své matky i otce, pod košatými větvemi svého stromu. Vědělo, že až přijde jeho čas, spadne dolů na tvrdou zem a stane se součástí koloběhu života. Těšilo se na to. Malé...

V pátek třináctého

23.01.2014 06:21
Jsem na světě posledním člověkem. Ticho mi přiléhá k uším, prostor se usazuje na mých vlasech v studených kapičkách. Pomalu ho dýchám, opatrně jím procházím. Ode mne na dosah, rodí se holé stromy, míjím je, němě pláčou a zanikají. Cesta je jen pro jeden můj další krok, nevede nikam, odnikud. A...

Paprsek

18.01.2014 21:56
Nic nechápu.  Skrčená v maličkém pokoji, jen uzounkou škvírou pozoruji svět, tenký proužek osudů. Míhají se v nich lidé, necelí. Někdy se jim tvář směje a než přejdou kolem mého okénka, záda se jim shrbí v pláči. Události nikdy neplynou, skáčou, schovávají se, jsou bez souvislostí.  A...

Řád a srdce

18.01.2014 21:54
    Den dokulhal k bráně noci, tiše se sesul k úpatím hor a skonal. Posledním výdechem nadzvedl polštáře trav, protřepal peřiny z vůně heřmánku i horkého asfaltu.  Bytost kráčela po poli podél silnice. Dlouhé bosé nohy kladla v neúnavně pravidelném tempu, nehleděla...

Měla ho ráda

18.01.2014 19:52
  Den se probudil do zamyšleného ticha, nebe se nechtělo vzdát noční temnoty a zůstávalo kovově šedé  V podobný den ho poprvé uviděla. Procházela tenkrát po zarostlé pěšině, maliní ji hladilo mladými lístky, pod nohama se prohýbal měkounký mechový koberec. Pěšina ji dovedla až k...

Povídky

Les na Maarru

18.01.2014 21:53
Sci-fi povíděčka. Nelekjte se úmyslné nespisovnosti :-)   Les na Maarru       Roztahují se všude. Pracky toho tvora nazývaného Alinace. Její úředníci už dokážou šmírovat každého, na vzdálenosti od stařenky Země vůbec nezáleží. Dokážou do vás nacpat bandu nanitů, těch...