Vyvrhel
Když jsem narazila na návrh zákona (naštěstí v té nejabsurdnější formě neprošel) o regulaci semen -
- zjistila jsem, že mi už došla s úředničinou, snahou vše ovládat a regulovat, trpělivost. Od této chvíle jsem zarputilým odpůrcem EU.
(Bijte mne a haňte, já to snesu :-).)
A taky proto mne napdla tahle absurdita.
***
Jsem starý. Ne, ještě se nehrbím, neztrácím jiskru v oku, v kalendáři si napočítám jen o pár let víc než čtyři desetiletí. Jsem ale uvnitř sebe poskládán ze starožitných kousků, navíc z takových, o které teď nikdo nestojí. Nemůžu a hlavně nechci na tom nic měnit, ať mi to působí sebevětší bolest. Ať jsem kvůli tomu sebevíc sám.
Často, když se podívám z okna svého domu, přehlédnu svou divokou a neupravenou zahradu, nechápavě hledím na to, co je za plotem.
Jsem trosečníkem na svém ostrově, trosečníkem v čase. Trnem v oku všem ostatním, normálním, jdoucím s dobou k zářné budoucnosti.
Regulované budoucnosti. Nalinkované a očekávatelné, hlídané a plánované. Ideální. Sterilní.
Nenašli na mne normu. Nenašli na mne formu. Proto jsem na obtíž.
Házejí mi do schránky barevné letáky, téměř každý má v záhlaví modrou vlajku s kruhem z hvězd. Milión dobrých rad. Milión šuplíčků, kam se nechat zatřídit. Tisíc ran samotné mé podstatě. S úsměvem a dobrou vůlí zasazených.
Jsem zahradník. Pirát, bandita, vyděděnec. Z mých rukou vychází neschválené, živelně bujné, geneticky nevhodné. Malé miny hrozící podrýt autoritu systému, narušit jednolitost společenství.
Jsem dealer. Za tmavých nocí, krčí se mi u vrátek zahalené postavy a já jim tisknu do strachem roztřesených dlaní drobné balíčky.
Semena rajčat, ředkviček, špenátu, slunečnic. Horké zboží. Platí tím nejcennějším. Upřímným díkem a nervózním úsměvem.
Nechám je jít. Malé revolucionáře.
Jsem překupník s rozmanitostí a ideolog sebeuvědomění.
Beznadějný zpátečník.
Jednou si na mne počíhají.
Ale zatím stále ještě mám svůj ostrov, nad kterým nevlaje modrá hvězdnatá vlajka.
Diskusní téma: Vyvrhel
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.